Psycholožka AMIGA Olga Mazur: „Neexistuje konec, který by zároveň nebyl začátkem“

Olga Mazur vede v AMIGA skupinu psychologické podpory „Vnitřní opora“ a v rámci projektu DUMKA poskytuje individuální sociálně-psychologické krizové poradenství. Pracuje s klienty ve věku „od 15 let do nekonečna“. Ve své práci vychází z psychodynamicky orientovaného přístupu a psychoanalýzy. Hlavním tématem její práce s klienty je hledání a posilování vnitřních opor v obdobích nejistoty, nestability, náhlých životních zvratů a ztrát.

„K psychologovi bohužel lidé nechodí, když je všechno v pořádku. Moji klienti, stejně jako všichni ostatní, zažívají úspěchy i neúspěchy, zakládají a zavírají firmy, rozvádějí se, stěhují se, přicházejí o to, co pro ně bylo důležité, ale znovu se stavějí na nohy a jdou dál. V těchto tématech dokážu být efektivní, protože nejsem upnutá na představu, že všechno musí být jednou provždy stabilní. Svět i náš život jsou příliš dynamické na to, abychom je mohli prožít přesně tak, jak jsme si naplánovali. Zároveň se samotnému prožívání života nelze vyhnout. Nemůžeme si tedy jednoduše vybrat jednu cestu a projít ji, aniž bychom z ní někdy odbočili. Často se musíme rozhodovat podle aktuální situace. Proto nikdy není pozdě něco změnit nebo se něco nového naučit, pokud chápeme, že určitou životní lekci si tak či onak budeme muset osvojit,“ říká Olga.

Za 26 let ani jeden rok bez vzdělávání

Ani ona sama nešla vždy po vyšlapané cestě. Před osmi lety se přestěhovala z ukrajinského města Kryvyj Rih do Česka, několikrát začínala od nuly na nových pracovištích, padala, znovu vstávala a neustále se vzdělávala.

„Psychologii jsem začala studovat v roce 2000. A za 26 let své profesní dráhy jsem neměla jediný rok, kdy bych se nevzdělávala. Nejdříve to bylo pět let studia na univerzitě, potom kurzy, školení a nejrůznější programy dalšího profesního vzdělávání,“ vypráví Olga.

V dalším vzdělávání se Olga orientuje především podle své praxe. Například v posledních deseti letech se na ni stále častěji obracejí klienti s deficitem mentalizace, kteří na stres reagují impulzivním chováním nebo bolestivými tělesnými projevy a vyhýbají se sebereflexi. Dobré výsledky při práci s těmito tématy ji přivedly k tomu, aby si své kompetence dále prohloubila a získala další specializaci.

„Když vidím, že je po něčem poptávka, a zároveň si uvědomuji, že mi určité znalosti chybějí, jdu se je doučit. Chci být svým klientům užitečná právě v těch tématech, se kterými za mnou přicházejí,“ vysvětluje Olga.

Postupně si tak vytvořila vlastní eklektický způsob práce. Jeho základem je psychodynamická terapie, katatymně imaginativní psychoterapie (symboldrama) a psychoanalýza, doplněné řadou nástrojů pro práci s traumatem, krizovou intervenci a dalšími metodami. Olga má ve svém profesním arzenálu také osm transformačních her (CashFlow, „Labyrint vztahů“, „Líla“ a další), které považuje za výborný terapeutický nástroj.

„Transformační hra vás okamžitě postaví do situace, ve které musíte překonávat sami sebe. Během jediné hry tak můžete uvidět své slepé skvrny a stereotypní strategie, které vám komplikují život, ale kterých se nedokážete zbavit.“

Olga Mazur se rozhodně nechystá usnout na vavřínech. Jejím dalším cílem je integrace do české odborné komunity.

Když pomáháš druhým, nezapomínej na sebe

Udržet tempo při tak aktivním způsobu života Olze Mazur pomáhají osvědčená pravidla. Patří mezi ně pravidelné skupinové i individuální supervize a vlastní psychoanalýza. Každý den si dopřává koupel – raději si připlatí za energie, než aby se vzdala této domácí „aquaterapie“. Důležitá je pro ni také chůze: dokud ze sebe „nevyjde“ určité rozpoložení, domů se nevrací. A samozřejmě cestování. Každý víkend se Olga snaží někam vyrazit, aby změnila prostředí.

„AMIGA má Klub poznávání Česka, se kterým pravidelně vyrážíme na túry do nejkrásnějších koutů země, a ten mě doslova zachraňuje. Je to tři v jednom: chůze, příroda a změna prostředí – přesně všechno, co potřebuji k tomu, abych si odpočinula a načerpala novou energii,“ říká.

A jedním z nejdůležitějších způsobů, jak pečovat o své duševní zdraví, je podle ní kontakt s druhými lidmi:

„Je pro mě důležitý kvalitní a blízký kontakt, ve kterém se navzájem stále znovu poznáváme, i když se známe celý život. Moje kamarádky mi často říkají: ‚Děkuji, že se s tebou můžu radovat.‘ Být svědkem života svých blízkých a vědět, že i váš život má milující svědky, je dar, který může člověk dát sobě i druhému.“