Hlavní psycholožka AMIGA: „Ukrajinci v Česku stále potřebují psychologickou pomoc. Naše organizace ji poskytuje bezplatně“

Vedoucí týmu psychologů AMIGA Olena Dolhova vyprávěla, jak v Česku od začátku války začala psychologická pomoc uprchlíkům, jak se změnily problémy, se kterými Ukrajinci přicházejí, a jaké jsou nejnebezpečnější reakce na stres. Také upozornila na možnost absolvovat deset krizových sezení s psychologem zdarma v rámci projektu DUMKA.

K psychologii Olena Dolhova nedošla hned. Vystudovala ekonomii a finance a patnáct let vyučovala finanční předměty. Poté se rozhodla radikálně změnit profesní dráhu. V Kyjevě absolvovala magisterské studium psychologie, v Charkově psychoterapeutický výcvik – a od té doby pomáhá lidem žít v souladu se sebou samými a léčí jejich duše.

Následovaly různé kurzy dalšího vzdělávání, stěhování z Kyjeva do Prahy v roce 2016, nostrifikace diplomů, arteterapeutické skupiny pro migranty, dobrovolnická práce v neziskové organizaci Agency for Migration and Adaptation AMIGA, z. s. To vše se velmi hodilo na jaře 2022, kdy do Česka začala proudit vlna ukrajinských uprchlíků. Zmatení, vyděšení, dezorientovaní lidé potřebovali nejen humanitární pomoc, ale také psychologickou podporu. Čeští psychologové kvůli jazykové bariéře, rozdílům v mentalitě a obrovskému počtu potřebných situaci nezvládali. Tehdy se ukázaly jako velmi cenné jak zkušenosti, tak nostrifikovaný diplom psycholožky Oleny Dolhové a její spolupráce s organizací AMIGA.

„Začali jsme shromažďovat psychology, abychom mohli poskytovat psychologickou a krizovou pomoc uprchlíkům, kteří přijeli do Prahy. Zpočátku šlo o malou skupinu odborníků, kteří už nějakou dobu před válkou žili v Česku. Oslovili jsme pražské regionální asistenční centrum pomoci Ukrajincům (KACPU), abychom pomáhali nově příchozím Ukrajincům zvládat akutní reakce na aktuální realitu. Bohužel nám ale tehdy čeští partneři spolupráci odmítli s odůvodněním, že nemohou potvrdit naši kvalifikaci – nostrifikovaný diplom jsem tehdy měla pouze já. Nevěděli, jak ověřit kvalifikaci ostatních odborníků. Do KACPU jsem tak chodila jen já. Mojí úlohou bylo poskytovat podporu těm, kdo pomáhali na místě – dobrovolníkům, kteří byli na první linii při přijímání, registraci a ubytovávání nově příchozích. Prováděla jsem debriefing po směnách a nabízela individuální krizové psychologické poradenství. Samotným uprchlíkům tehdy poskytovali pomoc psychologové hasičského sboru,“ vypráví Olena Dolhova.

Spolu s vlnou uprchlíků začali do Prahy přijíždět i ukrajinští psychologové. Mnohé z nich Olena znala osobně. Hledali možnosti, jak se zapojit do poskytování psychologické pomoci, jejíž potřeba rostla velmi rychle.

„Tehdy jsme se společně s předsedkyní AMIGA, Jelenou Tulupovou, rozhodli oslovovat různé české organizace napojené na zdravotnictví, abychom jim sdělili: existují profesionálové, kteří mohou pomáhat lidem, vaše stávající kapacity nestačí, je potřeba něco podniknout,“ vzpomíná Olena Dolhova na konec února a březen 2022.

A led se pomalu začal hýbat. Češi postupně uznali, že v této situaci bude efektivní zapojit odborníky, kteří právě dorazili, a také rusko- a ukrajinsky mluvící psychology, kteří už v Praze působili. Lidé totiž daleko lépe přijímají pomoc ve svém rodném jazyce, bez potřeby tlumočení.

„Během prvního půlroku války jsme v naší databázi měli už více než 100 psychologů. Dobrovolně se zapojovali do práce v místech, kde byli ubytováni uprchlíci nebo kde se jich shromažďovalo více,“ říká Olena Dolhova.

Kolektivní ubytovny jako Dům dobra, Větrník, Hostivař, tržnice v Holešovicích, kde se rozdávala humanitární pomoc – všude tam byli psychologové z AMIGA, kteří pomáhali jak dospělým, tak dětem.

Podle Oleny tehdy nejčastěji pracovali se stavy šoku, hysterií a agresí. Objevovaly se i akutní traumatické reakce, které se projevovaly neovladatelným, afektivním a někdy i agresivním chováním. Mnoho lidí jednoduše potřebovalo podporu – možnost svěřit se, sdílet, čím si prošli.

Týmu psychologů AMIGA se tehdy dařilo ulevit lidem od akutního stresu, uklidnit paniku a dostat je zpět do stavu, kdy byli schopni jednat, chápat, co se děje, a hlavně – co dál dělat.

Jak vznikl projekt DUMKA

Když odezněla první šoková reakce na dění, začaly být zřejmé problémy spojené s rozvojem posttraumatických reakcí.

„Nejdříve se psychika snaží přizpůsobit tomu, co se stalo, a až po půl roce lze posoudit, zda to zvládla nebo ne. Právě po této době se mohou objevit psychické potíže, jako je například posttraumatická stresová porucha (PTSP) nebo jiné posttraumatické syndromy,“ vysvětluje psycholožka.

S ohledem na to, že situace vyvolávající nové šoky neustávají a napětí dále roste, tým AMIGA začal vyvíjet komplexní projekt. V rámci něj mohli ukrajinští odborníci ve spolupráci s českými organizacemi individuálně pomáhat lidem zvládat psychické výzvy. Tak vznikl projekt DUMKA, který nabízí až 10 krizových setkání s psychologem zdarma.

Podle Oleny Dolhové tento projekt podpořilo české Ministerstvo zdravotnictví a organizace Fokus a Green Doors.

„Sestavili jsme silný profesionální tým. V DUMKA pracují odborníci s vysokoškolským psychologickým vzděláním a psychoterapeutickým výcvikem. Pomáhají lidem zpracovávat složité emocionální a traumatické zážitky. Od začátku máme v týmu i psychiatra-konzultanta s ukrajinskou certifikací pro dětskou i dospělou psychiatrii, neuropsychologa a specialisty na násilné či agresivní chování,“ říká Olena Dolhova.

V současné době má tým podle ní psychiatra-konzultanta, který může pracovat jak s dospělými, tak s dětmi. Provádí diagnostiku, aby zjistil, zda člověk potřebuje okamžitou odbornou pomoc, nebo zda lze akutní stav stabilizovat v rámci deseti sezení.

„Stávaly se případy, kdy byla nutná urgentní psychiatrická péče. Volali jsme záchrannou službu přímo na místo konzultací. Naši interkulturní pracovníci pomáhali s tlumočením a mohli klienty doprovodit do nemocnice, pokud neovládali češtinu. Občas se na nás obracely i české organizace nebo nemocnice, když se k nim dostali Ukrajinci ve vážném psychickém stavu a potřebovali tlumočení,“ dodává Olena Dolhova.

Uprchlíci stále potřebují psychologickou podporu

Projekt DUMKA odstartoval v létě 2022 a funguje dodnes. Pokud chcete využít organizované psychologické pomoci, je nutné se zaregistrovat na webových stránkách https://www.dumka.cz/ua. Jen za neúplný rok 2024 bylo poskytnuto 3600 hodin individuálních konzultací, během nichž pomoc získalo 600 lidí.

Podle Oleny Dolhové se změnily typy žádostí, se kterými lidé přicházejí. Ubylo akutních reakcí a šoku. Zato přibylo dotazů týkajících se adaptace na život v cizí zemi. Lidé stále přicházejí s obavami ohledně toho, co se děje na Ukrajině. U mnoha klientů se projevuje takzvaný „syndrom přeživšího“, který se vyznačuje silným pocitem viny vůči těm, kteří zůstali na Ukrajině. Tento pocit viny se často stává součástí depresivních stavů různé intenzity.

„V současnosti přibývá žádostí týkajících se adaptace mladých lidí, dospívajících ve věku od 14 do 25 let. To je patrně jedna z nejzranitelnějších skupin. Kvůli vývojovým zvláštnostem procházejí takzvanou vícenásobnou krizí, kde se kumulují krize války, odloučení od rodičů, začátky dospělosti i migrační krize. Často se k tomu přidávají ztráty – blízkých, domácích mazlíčků, běžného životního stylu, domova, identity… Kvůli častému stěhování musejí mnozí dospívající žít v jednom pokoji s příbuznými a nemají žádný osobní prostor. Navíc často nenacházejí pochopení mezi českými vrstevníky. Například dospívající chce jít bojovat, nedokáže své pocity skrývat a mluví o tom ve škole. Spolužáci ho nechápou – a vznikají konflikty,“ popisuje Olena Dolhova.

To vše podle ní vede k tomu, že ukrajinští dospívající přicházejí ke specialistům DUMKA s intenzivními projevy úzkosti, které mohou být například provázeny sebepoškozováním, sebevražednými tendencemi a depresemi různé závažnosti.

„Bohužel, v důsledku aktuální situace se sebevražedné myšlenky 'omládly' – začínají se objevovat už u dětí ve věku 10–11 let,“ konstatuje Olena Dolhova.

Uprchlíci stále potřebují psychologickou podporu

Projekt DUMKA byl spuštěn v létě 2022 a funguje dodnes. Pokud chcete využít organizované psychologické pomoci, je třeba se zaregistrovat na webových stránkách https://www.dumka.cz/ua. Jen za neúplný rok 2024 bylo poskytnuto 3600 hodin individuálních konzultací, během nichž pomoc získalo 600 osob.

Podle Oleny Dolhové se změnila témata, s nimiž lidé nyní přicházejí. Ubylo akutních reakcí a šoku. Naopak přibylo dotazů souvisejících s adaptací na život v cizí zemi. Lidé i nadále přicházejí se silnými emocemi a obavami ohledně situace na Ukrajině. U mnoha klientů se objevuje tzv. „syndrom přeživšího“, který je spojen s intenzivní vinou vůči těm, kdo na Ukrajině zůstali. Tento pocit viny se často postupně stává součástí depresivních stavů různé závažnosti.

„V současnosti evidujeme zejména zvýšený počet žádostí souvisejících s adaptací mladých lidí a dospívajících ve věku 14 až 25 let. Jde patrně o jednu z nejzranitelnějších skupin. Procházejí tzv. vícevrstevnou krizí – kumulací krizí spojených s válkou, separací od rodičů, vstupem do dospělosti a migrační krizí. Často se přidávají i ztráty blízkých, domácích mazlíčků, běžného životního stylu, domova, identity… Mnoho dospívajících je nuceno sdílet pokoj s příbuznými a nemá žádný osobní prostor. Často také nenacházejí porozumění u českých vrstevníků. Například chce jít bojovat, sdílí to ve škole, a spolužáci ho nechápou – vznikají konflikty,“ vysvětluje Olena Dolhova.

To vše vede podle ní k tomu, že ukrajinští dospívající přicházejí ke specialistům DUMKA s výraznými projevy úzkosti, které mohou být doprovázeny sebepoškozováním, sebevražednými tendencemi a depresemi různého stupně.

„Bohužel musím konstatovat, že se sebevražedné myšlenky 'omládly' – objevují se už u dětí ve věku 10–11 let,“ dodává Dolhova.

Práce psychologů AMIGA s dětmi

Dalším znepokojivým jevem, který Olena zmiňuje, je nárůst případů šikany ukrajinských dětí na českých školách. Bohužel se objevují i opačné případy – kdy školy upozorňují na agresivní chování ukrajinských dětí. Z toho vyplývá velká potřeba přítomnosti ukrajinských psychologů ve vzdělávacím systému ČR.

„Od počátku fungování DUMKA navštěvovali naši psychologové školy, konzultovali s rodiči, školními psychology, učiteli a vedením škol specifika chování dětí, které zažily akutní traumatické reakce a jsou dlouhodobě vystaveny válečnému stresu. Hlavní výtkou bývalo často agresivní chování ukrajinských dětí. Bylo nutné vysvětlit, že jde mnohdy o traumatickou reakci na extrémní okolnosti. V rámci tzv. copingových strategií (bojuj, uteč, ztuhni) je agrese v některých případech relativně adaptivní. Mnohem závažnější je, když je dítě v kolektivu téměř neviditelné, vynechává školu a není schopno navazovat kontakt s vrstevníky. Taková reakce na trauma může vést k dlouhodobým negativním následkům. Během našich workshopů a skupinových aktivit ve školách jsme vysvětlovali, jak v těchto případech postupovat. V týmu jsme měli několik dětských psychologů certifikovaných podle mezinárodního systému ‚Děti a válka‘. Ti vedli podpůrné skupiny pro ukrajinské děti a jejich rodiče přímo ve školách,“ říká Dolhova.

Další oblastí práce AMIGA a projektu DUMKA je podpora dětí s poruchami vývoje.

„Bohužel v českém vzdělávacím systému není možnost zajistit pedagogického asistenta pro tyto děti. Proto naši psychologové docházeli přímo do škol, pracovali s těmito dětmi individuálně. Zajišťovali jsme pro ně speciální lekce, na kterých s nimi pracoval speciální pedagog nebo logoped. Snažíme se také tyto děti doprovázet na konzultace k dětským psychiatrům – a to je v Česku opravdu složitý úkol,“ sdílí Dolhova.

Psycholožka zdůrazňuje i důležitost skupinových sezení pro maminky dětí s postižením, které organizuje AMIGA.

„Odborník většinou pracuje s dítětem s diagnózou jednou týdně. To je však zcela nedostačující, pokud má terapie přinést výsledky. Proto je zásadní, aby se matky naučily poskytovat dítěti korekční podporu i doma. Na skupinových sezeních je naši odborníci učí, jak na to.

Zároveň jim pomáhají načerpat sílu, relaxovat, uvolnit stres. Jen matka, která je v psychické pohodě, může skutečně pomáhat svému dítěti rozvíjet se a zvládat náročné situace,“ zdůrazňuje Dolhova.

Díky cílené a dlouhodobé práci psychologů AMIGA v této oblasti mohlo mnoho ukrajinských dětí s vývojovým znevýhodněním začít navštěvovat mateřské školky a školy. Jejich maminky tak zároveň získaly možnost vrátit se do práce.

Další zranitelná skupina: senioři

Další zranitelnou skupinou, se kterou pracují psychologové projektu DUMKA, jsou senioři – často trpící demencí.

„Vysvětlujeme jejich příbuzným, jak s tím žít, kdy je nutná psychiatrická péče, a pomáháme s tlumočením v nemocnicích a u lékařů. Poskytujeme také psychologickou podporu příbuzným, kteří se o své blízké s demencí starají,“ popisuje Dolhova.

Všechna tato zaměření projektu DUMKA a organizace AMIGA zůstávají podle Oleny Dolhové nadále velmi aktuální. Potvrdila se jejich účinnost i nezbytnost. Díky této práci se podařilo pomoci nejen tisícům ukrajinských uprchlíků v Česku, ale také snížit zátěž na český zdravotnický systém. Například snížení úrovně stresu a úzkosti nebo zpracování traumat výrazně přispívají k prevenci psychosomatických onemocnění.

Na otázku ohledně plánů do budoucna Dolhova odpovídá jednoznačně:

„Chtěli bychom zachovat a dále rozšiřovat projekty AMIGA, abychom mohli pomoci ještě většímu počtu lidí. Každá část naší práce je dnes nesmírně důležitá. Nejenže pečujeme o duševní zdraví našich krajanů, ale zároveň pomáháme českému zdravotnictví zvládat příliv uprchlíků a podporujeme jejich úspěšnou integraci do nové společnosti,“ říká psycholožka.