Iryna Nemova: „Fotím, abych uchovala samu sebe“

Dům obklopený zahradou. Velká rodina. Milovaná práce v hotelu u moře. Takový byl život Iryny Nemové před 24. únorem 2022. Pak následovalo osm měsíců přežívání v okupovaném Chersonu. A po osvobození města – každodenní prudké ostřelování. Každý den mohl být poslední, a tak padlo těžké rozhodnutí: opustit vše a zachránit život. Tak se Irina se svou rodinou ocitla v lednu 2023 v České republice.

Dnes žije v malebném městečku Mníšek pod Brdy, asi třicet minut od Prahy. Město je doslova ponořené v zeleni, roste tu mnoho stromů, které má Irina tolik ráda. Říká, že se v předválečném životě nikdy nenudila – každou volnou chvíli trávila na své zahradě, kde milovala práci s rostlinami, tvarování korun stromů a vytváření krásy. Bohužel před několika měsíci se stalo něco, po čem ji nedokázala uzdravit ani místní příroda: dům v Chersonu byl zničen. Stejně tak i dům, ve kterém žil její syn s rodinou. Aby se dostala z depresivního stavu, přišla Irina do projektu AMIGA „Život v záběru“.

„Fotografie mě vždycky fascinovala. Dokonce i moji blízcí mi v každé společnosti říkali: ‚Iro, nech už ten telefon, přestaň pořád fotit.‘ Ale mě to prostě naplňuje. Když jsem přišla na projekt, který vede Yuliia Dobrynina, připadala jsem si jako dítě, pro které je všechno neuvěřitelně zajímavé,“ usmívá se Irina.

O tom, že by jí focení mohlo časem přinášet i nějaký příjem, nepřemýšlí. Na lekce chodí pro radost. Věří, že v těžkých dobách je potřeba dělat něco, co člověka těší, a vidět krásu v detailech. A plány si raději nedělá.

„Říká se, že plánovat znamená rozesmát Boha. Musíme žít teď, příliš nehledět do budoucnosti. Plnit se krásou a novými vědomostmi. To je něco, co ti zůstane navždy a co ti nikdo nevezme. A právě za tím každý týden spěchám do projektu ‚Život v záběru‘,“ říká Iryna Nemova.

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Psychologie migrace“ za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP)