Kateryna Kazmiruk: „Fotografování je můj antistres“

Kateryna Kazmiruk se v březnu 2022 přestěhovala z Kyjeva do Prahy se svými dvěma syny. První dva měsíce zde pokračovala v práci na dálku ve svém původním zaměstnání – v bance, poté si ale uvědomila, že je potřeba se integrovat. Podala svůj diplom z ekonomického vzdělání k nostrifikaci a začala se učit český jazyk.

„V den, kdy jsem měla na jazykových kurzech zkoušku z češtiny, měla jsem zároveň domluveno pracovní pohovor v neziskové organizaci na pozici účetní. A uspěla jsem,“ vzpomíná Kateryna.

Studium však neopustila – nastoupila do rekvalifikačního kurzu, kde studovala základy účetnictví v České republice. Díky tomu si našla své hlavní zaměstnání v české firmě. To jí umožnilo přestěhovat se z ubytovny do pronajatého bytu.

„V tom bytě bydlíme už něco málo přes rok. A právě tenhle byt jsem začala nazývat domovem. Když jsme žili na ubytovně, vždycky jsem říkala: ‚Jdeme na ubytovnu.‘ Teď říkám: ‚Jdeme domů.‘ Dokonce jsme si s mladším synem pořídili kočku (starší syn nyní studuje v jiné zemi),“ vypráví Kateryna.

Praha se jí velmi líbí, především její historická část. Shodou okolností dnes žije na Praze 2, kde je mnoho historické architektury, kterou má tak ráda.

Na první pohled se zdá, že se vše vyvíjí dobře. Kateryna Kazmiruk však přiznává, že jí velmi chybí kvalitní komunikace v rodném jazyce. Právě proto se zapojila do projektu „Život v záběru“ – aby poznala nové lidi. A samozřejmě také proto, aby se zdokonalila ve fotografování, které zbožňuje. Fotografování je pro ni skutečným antistresem.

„Jdeš si tak, najednou uvidíš neobvyklý list nebo roh domu. Tahle krása tě dojme a chceš si ji uchovat. Fotografováním si s sebou na delší dobu ponecháš pocit krásného okamžiku či místa, což ti dává možnost se přepnout a uvolnit. A to je velmi důležité, protože v našem životě je poměrně vysoká míra stresu. Navíc, protože pracuji s čísly, je pro mě důležité se od nich čas od času odpoutat. A právě v tom mi pomáhá tvorba”,sdílí Kateryna Kazmiruk.

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Psychologie migrace“ za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP)