Ženské kruhy v jurtě: SPA pro duši

V pražském komunitním centru Kotlaska je jedinečné místo pro setkávání – skutečná jurta. Každou středu se zde scházejí ženy různého věku, zkušeností i osudů. Ukrajinky a Češky, místní i ty, které musely odejít ze svých domovů, ženy na začátku nové cesty i ty, které už dávno našly v Česku svůj domov. Všechny je spojuje jedno společné místo a jedna průvodkyně – psycholožka Maria Martillaro.

Maria pochází z Ukrajiny, ale v Česku žije už více než dvacet let. Mluví plynně česky a lehce přechází mezi jazyky – a právě v tom spočívá zvláštní síla jejích ženských setkání. Ty, které se v nové zemi ještě úplně nezabydlely, cítí podporu a jemné uvedení do jazyka i kultury. Jurta se tak mění v prostor, kde probíhá skutečná integrace – přirozená, živá a lidská.

Sama jurta je symbolická. Je to kruh – tvar bez hran a bez soupeření, místo, kde každý vidí každého. V ženském kruhu je to obzvlášť silně cítit. Sedíc vedle sebe ženy sdílejí své myšlenky, prožité emoce, naděje i pochybnosti. Nikdo tu nesoudí. Tady se naslouchá srdcem.

Maria vytváří prostor, ve kterém je snadné se otevřít. Na setkáních zaznívají meditace, vůně olejů pomáhají naladit se na vlastní vnitřní rytmus. Často používá metaforické karty – otevírají nečekané významy a umožňují podívat se na sebe novým způsobem. Někdy účastnice kreslí, jindy píší krátké texty nebo skládají symbolické kompozice – vše jsou to prvky arteterapie, které pomáhají jemně prožít emoce a vyjádřit to, co se slovy ne vždy podaří.

Na nedávném prosincovém setkání jsme vzpomínaly na končící rok 2025 a užily si rituál 12 kouřových nocí. 17. prosince budou účastnice pod vedením Marie vařit uzvar – kompot ze sušeného ovoce – s přáním a záměrem pro rok 2026.

Ženské kruhy Marie Martillaro jsou víc než jen psychologické techniky. Je to prostor vzájemného přijetí, přátelství a kulturního mostu mezi migrantkami a Češkami. Místo, kde ženy nacházejí sílu, inspiraci a jemnou oporu, která je tak potřebná, když se svět kolem mění. A možná právě v takovém kruhu každá z účastnic opět nachází svůj vlastní střed.

Zkušenost jedné z účastnic

Darja Popova, Kyjev–Praha:

„Na začátku setkání, kterého jsem se zúčastnila, Maria postavila do vázy čerstvé květiny, rozložila metaforické karty, pustila hudbu s tibetským zvonečkem a uvařila bylinkový čaj. Na stole bylo připravené občerstvení a každá z žen také přinesla něco dobrého – koláč, ciabattu, bonbóny.

Z otvoru ve střeše jurty krásně dopadalo světlo přímo na kytici, svíčky a aromatické oleje. Zachumlaly jsme se do dek a posadily se v kruhu, tak aby každá viděla všechny ostatní. Následovalo meditační naladění na práci a lehká konverzace. Ne o domácnosti, problémech či práci. O tom, co nás zajímá, co nás inspiruje. Také jsme si sdílely své profese – takový networking je v cizí zemi velmi užitečný. Komunikace probíhala v češtině a Maria pomáhala s překladem, pokud bylo pro někoho těžké vyjádřit myšlenku.

Potom jsme pracovaly s metaforickými kartami a kladly jim otázky, které nás momentálně trápily.

Bylo to lehké, nenucené a velmi srdečné. Taková setkání bych nazvala lázněmi pro duši.“