Zdravotní péče v Česku: kam se obrátit a jak postupovat

Rady interkulturní specialistky AMIGA Natálie Zaněginy
Dítě onemocnělo večer. Už několik týdnů vás bolí záda. Potřebujete navštívit specialistu, ale nevíte, zda je nutné doporučení od praktického lékaře. Lékař vám předepsal fyzioterapii – kam teď zavolat? Příbuzného propouštějí z nemocnice domů, ale zatím se o sebe nedokáže sám postarat.
V Česku se v každé z těchto situací postupuje jinak. A jednou z největších výzev pro člověka, který v zemi žije teprve krátce, je pochopit nejen to, na jakého lékaře se obrátit, ale také na jaké úrovni zdravotnického systému pomoc hledat.
Jak funguje zdravotní péče v Česku a co dělat v nejčastějších situacích? Na nejčastější otázky odpovídá interkulturní specialistka AMIGA Natalia Zaněgina.

Praktický lékař, pohotovost, urgentní příjem, nebo 155?
Nejdříve je potřeba určit, jak naléhavá situace je. Právě od toho se odvíjí, kam se obrátit.
Praktický lékař je vaším hlavním lékařem, u kterého začíná řešení většiny běžných i dlouhodobých zdravotních problémů. Horečka, kašel, bolest v krku, dlouhodobé bolesti, slabost, vysoký krevní tlak, sledování chronických onemocnění, recepty, laboratorní vyšetření či preventivní prohlídky – s tím vším byste se měli obrátit především na praktického lékaře. V případě potřeby vás odešle k dalšímu specialistovi.
Pohotovost je určena pro akutní zdravotní problémy, se kterými není vhodné čekat na návštěvu běžného lékaře, zejména večer, v noci, o víkendech nebo svátcích.
Urgentní příjem je určen především pro závažné náhle vzniklé zdravotní stavy a těžké úrazy. Pacienti zde nejsou ošetřováni podle pořadí příchodu, ale podle závažnosti svého zdravotního stavu.
Zjednodušeně řečeno, urgentní příjem je určen především lidem, jejichž stav může vážně ohrozit život nebo zdraví, zatímco pohotovost slouží těm, kteří potřebují rychlé lékařské ošetření, ale nejsou v bezprostředním ohrožení života.
Na urgentní příjem patří například pacienti s podezřením na infarkt nebo cévní mozkovou příhodu, se závažnými úrazy, silným krvácením či jinými těžkými akutními stavy. Zdravotníci zde mohou provést potřebná vyšetření a okamžitě zahájit léčbu.
Na pohotovost se můžete obrátit například při silném kašli, vysoké horečce nebo akutní bolesti, pokud není možné čekat několik dní na návštěvu svého lékaře. Lékař pacienta vyšetří, posoudí, zda nejde o závažnější onemocnění, například zápal plic nebo akutní zánět vedlejších nosních dutin, a doporučí vhodnou léčbu či další postup.
Konkrétní organizace péče se však v jednotlivých nemocnicích liší. Například v nemocnici v Mladé Boleslavi se pohotovost a urgentní příjem nacházejí ve dvou samostatných prostorách, přestože jsou na stejném patře. Ve Fakultní nemocnici Motol jsou tyto služby organizačně propojeny v rámci jednoho pracoviště.
155 je telefonní číslo zdravotnické záchranné služby. Operátor vám položí upřesňující otázky a podle popsané situace poradí, zda můžete sami vyrazit na pohotovost nebo urgentní příjem, případně vyšle sanitku, pokud by vlastní přeprava mohla být nebezpečná.
Na číslo 155 volejte při ohrožení života nebo při náhlém závažném zdravotním stavu – například při ztrátě vědomí, vážných dýchacích potížích, příznacích cévní mozkové příhody, silné bolesti na hrudi, těžkém úrazu nebo masivním krvácení.
Jak se dostat ke specialistovi a je vždy nutné doporučení?
Jednou z častých otázek je, zda se lze ke specialistovi objednat samostatně.
V Česku neplatí univerzální pravidlo, že vás specialista bez doporučení nepřijme. Proto je nejlepší se už při objednávání jednoduše zeptat:
„Potřebuji doporučení nebo žádanku?“
Je také důležité vědět, že existují různé typy žádanek a poukazů. Například žádanka typu K slouží ke konziliárnímu vyšetření nebo předání pacienta do specializované péče, žádanka typu Z k diagnostickým vyšetřením, například rentgenu, ultrazvuku nebo magnetické rezonanci, a poukaz FT k fyzioterapii. Pro jednotlivé typy žádanek a poukazů platí odlišná pravidla a lhůty.
Zvláště důležité je neotálet, pokud jste dostali poukaz FT na fyzioterapii. Do 14 dnů od jeho vystavení je potřeba jej uplatnit u poskytovatele fyzioterapie. Samotná léčba musí začít do 40 dnů od vystavení poukazu a předepsaná péče musí být dokončena do pěti měsíců.
Jak najít lékaře, který skutečně přijímá nové pacienty?
Najít jméno lékaře na internetu nestačí. To, že je uveden v seznamu, ještě neznamená, že přijímá nové pacienty.
S hledáním je nejlepší začít na webových stránkách své zdravotní pojišťovny. Tam můžete vyhledávat smluvní poskytovatele zdravotních služeb, tedy zdravotnická zařízení a lékaře, kteří mají s vaší pojišťovnou uzavřenou smlouvu.
Neomezujte se pouze na jednu možnost. Vytvořte si seznam několika lékařů a postupně jim volejte nebo pište.
Užitečná věta:
„Dobrý den, přijímáte nové pacienty?“
Pokud se vám dlouhodobě nedaří lékaře najít, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu. Ta vám může pomoci s vyhledáním dostupného smluvního poskytovatele zdravotních služeb.

Mám zdravotní pojištění. Znamená to, že nebudu nic platit?
Ne vždy. Zdravotní pojištění automaticky neznamená, že každá služba v jakémkoli zdravotnickém zařízení bude zdarma.
Před vyšetřením nebo zákrokem je dobré zjistit tři věci:
- „Máte smlouvu s mojí zdravotní pojišťovnou?“
- „Je toto vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění?“
- „Existuje varianta hrazená pojišťovnou?“
Pokud je služba placená, zjistěte si její cenu ještě před jejím poskytnutím.
Po propuštění z nemocnice léčba ještě nekončí
Je důležité si uvědomit, že propuštěním z nemocnice léčba nekončí. Ještě před návratem domů by pacient i jeho blízcí měli vědět, co bude následovat hned první den po propuštění.
Je potřeba získat propouštěcí zprávu, ujasnit si, které léky má pacient nadále užívat, které vysadit nebo změnit a kdy a kam má přijít na kontrolu.
Důležité je také předem zjistit, zda bude potřeba rehabilitace, domácí zdravotní péče, zdravotnické pomůcky nebo další ústavní léčba.
Pokud se zdravotní stav pacienta již stabilizoval, ale stále potřebuje léčbu nebo intenzivní rehabilitaci, může být vhodná následná lůžková péče.
Pokud se člověk vrací domů, může potřebovat kombinaci zdravotní a sociální péče.
Domácí péče: když zdravotníci přicházejí za pacientem domů
Pokud pacient nemůže pravidelně docházet do zdravotnického zařízení, některé zdravotní výkony lze provádět přímo u něj doma.
Domácí zdravotní péče může zahrnovat sledování zdravotního stavu, měření krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, podávání injekcí, převazy a ošetřování pooperačních či chronických ran, péči o katétr nebo stomii, odběry krve a ošetřovatelskou rehabilitaci.
Po hospitalizaci, ošetření na pohotovosti nebo návštěvě specialisty může být tato péče předepsána zpravidla až na 14 dní. Její další pokračování zajišťuje praktický lékař, pokud k tomu existují zdravotní důvody.
Pokud je domácí zdravotní péče předepsána lékařem a poskytuje ji smluvní poskytovatel zdravotních služeb, je hrazena ze zdravotního pojištění.
Zdravotní péče a sociální péče nejsou totéž
Toto rozlišení je zvláště důležité v případě starších, vážně nemocných nebo dočasně nesoběstačných lidí.
Převazy, injekce, péče o katétr nebo léčebná rehabilitace patří do oblasti zdravotní péče.
Pomoc s osobní hygienou, oblékáním, přípravou jídla, nákupy, několikahodinová asistence nebo dohled nad člověkem s demencí patří do oblasti sociální péče.
Jeden člověk přitom často potřebuje služby obou systémů současně.
Co dělat, když starší příbuzný přestává zvládat každodenní život?
Zhoršování paměti, dezorientaci, náhlé změny chování nebo situace, kdy člověk zapomíná vypnout plyn, užívat léky, přestává zvládat hospodaření s penězi či běžné každodenní činnosti, bychom neměli automaticky přisuzovat věku a považovat je za normální.
Prvním krokem je návštěva praktického lékaře. Ten může pacienta následně odeslat na neurologii, psychiatrii nebo gerontopsychiatrii k dalšímu vyšetření.
Je však důležité vědět, že domov pro seniory a domov se zvláštním režimem (DZR) patří do systému sociálních, nikoli zdravotních služeb.
Domov se zvláštním režimem bývá vhodnou možností například pro lidi s Alzheimerovou nemocí nebo jinými typy demence, kteří potřebují specifický režim a pravidelnou podporu.
Existují také služby poskytované v domácím prostředí, například pečovatelská služba, osobní asistence nebo odlehčovací služby.
Pokud člověk dlouhodobě nezvládá základní životní potřeby a je pravidelně závislý na pomoci jiné osoby, je vhodné informovat se o příspěvku na péči.
Jde o sociální dávku určenou k zajištění potřebné pomoci. Informace o ní získáte na Úřadu práce ČR nebo u sociálního pracovníka městského úřadu či nemocnice.
Vytvořte si vlastní „zdravotní složku“
Jednoduchý návyk vám může výrazně usnadnit komunikaci s lékaři: uchovávejte všechny důležité zdravotní informace na jednom místě.
Schovávejte si propouštěcí zprávy z nemocnic, zprávy od specialistů, výsledky vyšetření a informace o prodělaných operacích.
Samostatně si zapište všechny užívané léky: jejich název, účinnou látku, dávkování, četnost užívání a jméno lékaře, který je předepsal.
Nezapomeňte uvést alergie a důležité nežádoucí reakce na léky nebo kontrastní látky.
Pro člověka s chronickým onemocněním může být užitečné vytvořit si v telefonu samostatnou složku ZDRAVÍ a připravit si stručný přehled zdravotního stavu na jedné stránce.
Pět otázek, které byste měli položit lékaři
Než odejdete z ordinace, ujistěte se, že znáte odpovědi na následující otázky:
- Jakou diagnózu lékař předpokládá?
- Jaký je další postup?
- Jak mám užívat předepsané léky?
- Kdy a kam mám přijít na kontrolu?
- Při jakých příznacích mám vyhledat neodkladnou lékařskou pomoc?
Pokud potřebujete lékařskou zprávu, můžete říct:
„Mohu dostat lékařskou zprávu?“
A pokud nerozumíte dokumentu, který vám předkládají k podpisu:
„Nerozumím tomu, co podepisuji. Prosím, vysvětlete mi to.“
Když je obtížné se v systému zorientovat
Český zdravotnický systém se může zdát složitý, zejména pokud ještě nemluvíte dostatečně dobře česky nebo se s určitou situací setkáváte poprvé.
Interkulturní specialisté AMIGA vám pomohou zorientovat se v možnostech zdravotní péče, porozumět dopisu, žádance nebo lékařské zprávě a připravit se na komunikaci s lékařem či zdravotnickým zařízením.
Najdete nás každé úterý od 9:00 do 13:00 a každý čtvrtek od 10:00 do 14:00 v komunitním centru AMIGA na adrese Belgická 11, Praha 2.
Není potřeba se předem objednávat. Stačí přijít!
Fotografie: Allexxandar, Freepik, gpointstudio – Magnific.com
